|
|
Vliv minulých disturbancí na současný stav vegetace a invazi Heracleum mantegazzianum ve Slavkovském lese
Breburdová, Vendula ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Münzbergová, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývala rozdílem v květeně v bývalých vesnicích a jejich okolí ve Slavkovském lese. Vlivem komplikovaného vývoje pohraničí byly vesnice Slavkovského lesa postupně opuštěny a následně armádou vybombardovány a rozhrnuty buldozery. Floristický průzkum jsem provedla ve 13 takto zcela zdevastovaných vesnicích. Protože bývalé vesnice jsou zarostlé mozaikou lesa a nelesní vegetace, vybrala jsem za srovnávací lokalitu nejbližší okolí, které obsahovalo jak lesní, tak nelesní vegetaci. Porovnávala jsem počet druhů, počet čeledí, průměry Ellenbergových indikačních hodnot, počet archeofytů a neofytů a počet životních forem ve flóře vesnic a jejich okolí. Vesnice měly prokazatelně větší počet čeledí, více neofytů a fanerofytů a vyšší indikační hodnoty pro živiny a půdní reakci. Analýzou synoptické tabulky jsem dále určila pozitivní fidelitu a frekvenci výskytů rostlinných druhů. Nepřímá ordinační metoda NMDS a výsledek testu PERMANOVA potvrdil celkovou odlišnost mezi květenou vesnic a okolí. Ve druhé části jsem zkoumala rozdíly ve druhovém složení v porostech bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) na místě bývalých vesnic a ve volné krajině. Celkem jsem pořídila 50 fytocenologických snímků. Porovnávala jsem počet druhů, počet čeledí, průměry Ellenbergových indikačních...
|
|
|
Postglaciální historie lokálních fenoménů horské vegetace západních Čech
Švarcová, Markéta Gabriela ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Kozáková, Radka (oponent)
Region západních Čech představuje jednu z nejméně prozkoumaných oblastí z hlediska studia postglaciální historie vegetace v České republice. Právě zde se přitom předpokládá existence jedné z migračních cest dřevin do severnějších oblastí Evropy během Holocénu. Nejvhodnější oblasti pro studium skýtají sudetská pohoří. Jedním z nich je i oblast Slavkovského lesa v Karlovarském kraji. Postglaciální historie vegetace zde byla studována na dvou profilech - ze slatiniště u Číhanských pramenů a z PR Mokřady pod Vlčkem v blízkosti tělesa Mnichovských hadců. S využitím palynologické analýzy byly vytvořeny jak procentuální, tak influxové diagramy vývoje vegetace. Dále byly z České palynologické databáze vybrány datované profily ze západní části České republiky, které umožnily rekonstrukci vývoje migrace jednotlivých druhů hlavních dřevin v tomto regionu. Lokalita Číhaná zachycuje období od konce glaciálu do staršího Atlantiku. Ve staroholocénních lesích představovala silnou dominantu borovice, už během preboreálu se přidávala líska, která zde ale neměla natolik významné postavení. Na počátku boreálu následovaly dřeviny smíšených doubrav. V Atlantiku se rychle stal dominantou smrk. Sedimentace zde byla ukončena zřejmě důsledkem rychlého růstu rašeliny a následného provzdušnění substrátu dřevinami. Lokalita Vlček...
|
|
|
Vliv minulých disturbancí na současný stav vegetace a invazi Heracleum mantegazzianum ve Slavkovském lese
Breburdová, Vendula ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Münzbergová, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývala rozdílem v květeně v bývalých vesnicích a jejich okolí ve Slavkovském lese. Vlivem komplikovaného vývoje pohraničí byly vesnice Slavkovského lesa postupně opuštěny a následně armádou vybombardovány a rozhrnuty buldozery. Floristický průzkum jsem provedla ve 13 takto zcela zdevastovaných vesnicích. Protože bývalé vesnice jsou zarostlé mozaikou lesa a nelesní vegetace, vybrala jsem za srovnávací lokalitu nejbližší okolí, které obsahovalo jak lesní, tak nelesní vegetaci. Porovnávala jsem počet druhů, počet čeledí, průměry Ellenbergových indikačních hodnot, počet archeofytů a neofytů a počet životních forem ve flóře vesnic a jejich okolí. Vesnice měly prokazatelně větší počet čeledí, více neofytů a fanerofytů a vyšší indikační hodnoty pro živiny a půdní reakci. Analýzou synoptické tabulky jsem dále určila pozitivní fidelitu a frekvenci výskytů rostlinných druhů. Nepřímá ordinační metoda NMDS a výsledek testu PERMANOVA potvrdil celkovou odlišnost mezi květenou vesnic a okolí. Ve druhé části jsem zkoumala rozdíly ve druhovém složení v porostech bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) na místě bývalých vesnic a ve volné krajině. Celkem jsem pořídila 50 fytocenologických snímků. Porovnávala jsem počet druhů, počet čeledí, průměry Ellenbergových indikačních...
|
|
|
Postglaciální historie lokálních fenoménů horské vegetace západních Čech
Švarcová, Markéta Gabriela ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Kozáková, Radka (oponent)
Region západních Čech představuje jednu z nejméně prozkoumaných oblastí z hlediska studia postglaciální historie vegetace v České republice. Právě zde se přitom předpokládá existence jedné z migračních cest dřevin do severnějších oblastí Evropy během Holocénu. Nejvhodnější oblasti pro studium skýtají sudetská pohoří. Jedním z nich je i oblast Slavkovského lesa v Karlovarském kraji. Postglaciální historie vegetace zde byla studována na dvou profilech - ze slatiniště u Číhanských pramenů a z PR Mokřady pod Vlčkem v blízkosti tělesa Mnichovských hadců. S využitím palynologické analýzy byly vytvořeny jak procentuální, tak influxové diagramy vývoje vegetace. Dále byly z České palynologické databáze vybrány datované profily ze západní části České republiky, které umožnily rekonstrukci vývoje migrace jednotlivých druhů hlavních dřevin v tomto regionu. Lokalita Číhaná zachycuje období od konce glaciálu do staršího Atlantiku. Ve staroholocénních lesích představovala silnou dominantu borovice, už během preboreálu se přidávala líska, která zde ale neměla natolik významné postavení. Na počátku boreálu následovaly dřeviny smíšených doubrav. V Atlantiku se rychle stal dominantou smrk. Sedimentace zde byla ukončena zřejmě důsledkem rychlého růstu rašeliny a následného provzdušnění substrátu dřevinami. Lokalita Vlček...
|
host ::
RSS.